| |
|
Studie připravenosti jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí (JSDHO) v Libereckém kraji k plnění úkolů ochrany obyvatelstva
ŠTYNDL, Pavel
Předkládaná diplomová práce je zaměřena na zmapování a provádění odborné přípravy členů jednotek předurčených k plnění úkolů ochrany obyvatelstva. Výzkumné otázky hledaly dvě odpovědi: jsou v Libereckém kraji předurčeny jednotky požární ochrany k řešení úkolů ochrany obyvatelstva, a pokud jsou, zda mají členové těchto jednotek odbornou způsobilost k provádění těchto činností. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a část výsledkovou. V části teoretické je popsána Ochrana obyvatelstva a její vývoj na území České republiky. Dále je zde popsána organizace požární ochrany v České republice a její úkoly s důrazem na předurčenost jednotek požární ochrany, na provádění základní odborné přípravy a na získávání odborné způsobilosti členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí dle současně platných právních předpisů. Cílem diplomové práce je odpovědět na otázky vztahující se k úrovni provádění základní a cyklické odborné přípravy a v souladu s výzkumnou otázkou posoudit úroveň odborné způsobilosti členů jednotek požární ochrany, se zaměřením na členy předurčených jednotek pro ochranu obyvatelstva a navrhnout postupy zvyšování odborné způsobilosti.
|
| |
|
Podklady pro vznik metodické příručky pro kurz raftingu a vzdělávání pro obor ochrana obyvatelstva a pro potřeby vzdělávání složek Integrovaného záchranného systému
Moulík, Jiří ; Novotný, Petr (vedoucí práce) ; Bílý, Milan (oponent)
Název: Podklady pro vznik metodické příručky pro kurz raftingu a vzdělávání pro obor ochrana obyvatelstva a pro potřeby vzdělávání složek Integrovaného záchranného systému Cíl práce: Na základě výběru zdrojů, sběru informací a závěrečné syntézy poznatků, vytvořit podklady pro vznik metodické příručky určené pro naplnění tematického plánu kurzu Rafting a záchrana na divoké vodě se zaměřením na ochranu obyvatel a pro potřeby vzdělávání složek Integrovaného záchranného systému. Metody: Bakalářská práce je rešeršní studií bez výzkumné činnosti. Jedná se o kvalitativní přehled relevantních informací, ze kterých jsou vyvozeny závěry bez jakékoli kvantitativní manipulace či analýzy. Hlavní metodou je vyhledávání zdrojů relevantních informací a provedení výběru konkrétních dat pro vytvoření podkladů pro vznik metodické příručky zařazené do vzdělávacího systému složek Integrovaného záchranného systému a vzdělávání v oboru Ochrana obyvatel v ČR. Klíčová slova: rafting, technika, taktika, záběry, záchrana na divoké vodě, ochrana obyvatel, Integrovaný záchranný systém
|
|
Environmentální dopady povodní na území jižních Čech
TOMANOVÁ, Markéta
Téma environmentální dopady povodní na území jižních Čech bylo pro tvorbu diplomové práce zvoleno z několika zásadních důvodů. Jedním z hlavních důvodů je význam krajiny a zamyšlení se nad jejími hodnotami. Krajina je soubor jednotlivě se vyskytujících krajinných prvků a rozsáhlejších krajinných struktur, ve kterých mají jednotlivé přirozené složky svoji nezastupitelnou funkci. Vedle krajiny jsou to povodně, mající v jednotlivých směrech vliv na životní prostředí. Od roku 1997 se výskyt povodní nečekaně zvýšil, a proto se tato problematika dostává stále více do popředí. I takzvaná environmentální bezpečnost je v současnosti velmi aktuální téma, což dokládá nárůst odborných publikací i fakt, že se dostává do učebních plánů škol. Přestože je diplomová práce zaměřena na území jižních Čech, výsledky se dají aplikovat na celou Českou republiku. Do výsledného šetření bylo zahrnuto celkem osm obcí s rozšířenou působností, přičemž rozhovory byly prováděny s pracovníky odboru životního prostředí, krizového řízení, Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje, Povodí Vltavy a vybranými zemědělskými firmami. Tato diplomová práce s názvem Environmentální dopady povodní na území jižních Čech má za cíl vyhodnotit změny způsobených povodněmi v postižených oblastech na území jižních Čech. Na to navazuje položená výzkumná otázka: Jaké jsou účinky povodní z hlediska environmentálních dopadů v Jihočeském kraji? K dosažení stanovených cílů byla použita metoda literární rešerše, díky které byly popsány základní informace nezbytně nutné k pochopení dané problematiky. Dále byla využita metoda kvalitativního výzkumu, který byl prováděn na základě strukturovaných rozhovorů s odborníky v dané oblasti. Následně byly vytěžené informace logicky uspořádány a vyhodnoceny. Diplomová práce je rozdělena do dvou základních částí. První je teoretická část, která popisuje povodeň jako takovou, jak se dělí a její příčiny. Dále vysvětluje faktory, které povodeň ovlivňují, jaké jsou vlivy biotopů na povodeň a retenční schopnosti krajiny a jejich zvyšování. Rovněž uvádí, popisuje a porovnává největší povodně v České republice od 19. století, základní právní předpisy upravující problematiku vod a povodní, organizaci povodňové ochrany v České republice a v neposlední řadě environmentální bezpečnost a vymezení činnosti Českého hydrometeorologického ústavu. Druhá část diplomové práce popisuje účinky povodní z hlediska environmentálních dopadů a uvádí východiska. K tomu, aby byla příroda pestrá, nějakou změnu potřebuje. Ta může přijít i v podobě povodní, přestože je po opadnutí vody viditelná její obrovská síla a pustošivé účinky. Na základě provedeného výzkumu bylo zjištěno, že dlouhodobé dopady na krajinu a životní prostředí sice jsou, avšak ne tak zásadní. Voda s sebou bere vše, co ji přijde do cesty, ale krajina si s vodou umí velmi dobře poradit. Kapky vody se vsakují do půdy nebo odtečou do vodního toku. Jak velké budou následky povodní, záleží na tom, kolik vody je schopna půda pojmout a za jakou dobu. Bohužel tuto schopnost přírody narušují nejvíce lidé svými zásahy. Brání rozlivu vody stavbami, špatně obdělávají půdu, pěstují nevhodné potraviny a likvidují remízky, které slouží jako skrýš pro živočichy. Možná kdyby se nekladl největší význam na ochranu obyvatel a jejich zdraví, lidé by se více starali o krajinu a byli vděční to, co vše jim příroda nabízí a poskytuje. Stěžejní pro tuto práci jsou navrhovaná řešení, která by zlepšila stav životního prostředí. Mělo by se dbát nejen na jednotlivá preventivní opatření, ale na předcházení povodní a zmírňování jejích následků. Východiskem je zvýšení retence, jelikož naše krajina má problémy s krátkodobým zadržováním vody.
|
|
Předurčenost jednotek požární ochrany Kraje Vysočina v oblasti ochrany obyvatelstva.
KADLEC, Radek
Předkládaná bakalářská práce je zaměřena na splnění cíle, zjistit provádění odborné přípravy členů předurčených jednotek a vytvořit přehled technických prostředků ve vybavení jednotek sborů dobrovolných hasičů Kraje Vysočina předurčených k řešení úkolů týkajících se ochrany obyvatelstva. Výzkumné otázky hledaly dvě odpovědi: jsou v Kraji Vysočina předurčeny jednotky požární ochrany k řešení úkolů ochrany obyvatelstva, a mají členové těchto jednotek odbornou způsobilost k provádění těchto činností. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a část výsledkovou. V části teoretické je popsána Ochrana obyvatel a její vývoj na území České republiky. Dále se zde věnuji organizaci požární ochrany v České republice, jednotkám požární ochrany, jejich úkolům a předurčenosti. V závěru teoretické části je popsáno provádění základní odborné přípravy a získávání odborné způsobilosti členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí na území České republiky. V rámci kvalitativního výzkumu bylo pro získání informací použito dotazníkového šetření a metoda řízených rozhovorů. Dotazníkové šetření proběhla v předurčených jednotkách sborů dobrovolných hasičů Kraje Vysočina a bylo zaměřené na jejich předurčenost, zajišťování a provádění odborné přípravy členů. U velitelů jednotek předurčených k poskytování humanitární pomoci na dálnici D1, byly otázky rozšířeny o otázky, zda jsou jednotky vybaveny technickými prostředky k poskytnutí pomoci, kdo tyto prostředky vlastní. Dále dotazník zjišťoval, zda byla již jednotka krajským operačním a informačním střediskem vyslaná k poskytnutí humanitární pomoci při hromadné havárii na dálnici D1. Rozhovory s příslušníky na odděleních ochrany obyvatelstva a krizového řízení byly rozděleny na tři části. V první části rozhovoru byly otázky vedeny k zjištění, zda jsou v Kraji Vysočina a okrese Pelhřimov předurčené jednotky dobrovolných hasičů obcí k plnění úkolů ochrany obyvatelstva,jaké mají potřebné vybavení. Druhá část rozhovorů byla zaměřena na provádění odborné přípravy a způsobilosti členů předurčených jednotek v Kraji Vysočina. V poslední části rozhovoru jsem kladl otázky týkající se kurzu technik ochrany obyvatelstva, který bude HZS Kraje v roce 2016 pořádat pro všechny předurčené jednotky. Výsledková část bakalářské práce prezentuje pomocí grafů zjištěné informace dotazníkového šetření v jednotkách sborů dobrovolných hasičů obcí předurčených k plnění úkolů ochrany obyvatelstva. Dále jsou zde uvedeny otevřené odpovědi rozhovorů na pracovišti a oddělení ochrany obyvatelstva a krizového řízení. Na první výzkumnou otázku, zda jsou v Kraji Vysočina předurčené jednotky k řešení mimořádných událostí v oblasti ochrany obyvatelstva, může bakalářská práce odpovědět, že se v Kraji Vysočina takové jednotky dobrovolných hasičů nachází. Z vyhodnocení obdržených odpovědí vzešlo, že k plnění těchto úkolů jsou přednostně jmenovány jednotky kategorie JPO II a JPO III. Co se týká otázky vybavenosti jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí speciálními technickými prostředky, jsou v Kraji Vysočina vybavovány pouze předurčené jednotky k poskytnutí krátkodobé humanitární pomoci na dálnici D1. Ostatním předurčeným dobrovolným jednotkám požární ochrany je vybavení k zajištění jejich předurčené činnosti dovezeno ze skladů nebo požárních stanic HZS kraje. Z tohoto důvodu jsem navrhl k řešení takto vzniklých mimořádných událostí předurčovat i jednotky kategorie JPO V. Co se týká cíle, zjistit provádění základní a cyklické odborné přípravy, bylo zjištěno, že se odborná příprava členů jednotek PO provádí. Zde bych ale doporučil zavedení více praktického výcviku. Z informací týkajících se druhé výzkumné otázky o odborné způsobilosti členů jednotek PO, bylo zjištěno, že doposud členové předurčených jednotek odbornou způsobilost nemají. Kurz k zajištění odborné způsobilosti bude organizován až v roce 2016 pro všechny předurčené jednotky Kraje Vysočina. Zde jsem doporučil kurz technika OO provádět přímo na stanicích územního odboru.
|
| |
|
Nebezpečí intoxikací u malých dětí a připravenost školských zařízení při haváriích s únikem nebezpečných látek
KOHUTOVÁ, Renáta
Abstrakt: Zabývat se zdravím malých dětí je pro celou společnost velmi důležité. Práce je zaměřena na možný vliv chemických a toxických látek, které mohou každodenně ohrožovat zdraví dětí. V každé domácnosti s dětmi existuje mnoho potravin, výrobků, léků a také např. rostlin, které mohou děti ohrozit. Podle výzkumů (např.u mléka, vitamínu "A" či paracethamolu) jsou prokazatelně určité poživatiny pro děti v mnohých případech nevhodné. Také rostliny, které se doma běžně pěstují nebo keře, jež se vyskytují na zahradách mateřských škol, mohou být původcem zdravotních potíží malých dětí. Dalším důležitým prvkem v okolí dětí, který je rodiči zanedbáván, je materiál hraček. Druhá část práce je věnována průzkumu, který byl proveden na území karvinského regionu v 19 mateřských školách (MŠ). Pro potřeby práce byly vytvořeny dva soubory osob. Do prvního souboru bylo zahrnuto 87 pedagogických pracovníků, kteří v MŠ pracují. Druhý soubor čítal 155 rodičů, jejichž děti náhodně vybrané MŠ navštěvují. Rodičům i pedagogům byly položeny formou dotazníku podobné otázky, které se týkají znalostí z oblasti ochrany obyvatel. Hlavním tématem zde bylo nebezpečí úniku nebezpečných chemických látek. Otázkami byla prověřována teoretická schopnost dospělých osob v takových případech včas a hlavně správně reagovat a tím chránit sebe a především děti. U obou skupin je možné konstatovat, že znalosti z oblasti ochrany obyvatel jsou nedostačující. Většina respondentů (67 % učitelů a 57 % rodičů) by se nezachovala správně. Jen velmi malá část dotazovaných byla schopna jmenovat některé prostředky individuální ochrany. Tato výstupní data byla dále poskytnuta HZS MSK a budou použita jako podpůrný materiál pro vytvoření změn v informovanosti běžných občanů a zejména pedagogů v oblasti ochrany obyvatel. Jedním z možných přínosů práce je také vytvoření návrhu pomůcky pro lepší orientaci zasahujících příslušníků HZS u hendikepovaných občanů.
|
|
Informovanost obyvatelstva při výskytu epidemického ohniska infekce
SÝKOROVÁ, Žaneta
Informovanost obyvatelstva při výskytu epidemického ohniska infekce Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku biologických zbraní. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsem se snažila popsat biologické zbraně jako takové, popsat možnosti jejich zneužití a principy ochrany obyvatel a to jak z hlediska epidemiologického, tak z hlediska principů ochrany krizového řízení. Dále jsem se věnovala vybraným onemocněním, která jsou považována za biologické zbraně. Informace jsem čerpala z dostupné literatury, internetu a platné legislativy. V praktické části diplomové práce bylo mým cílem prozkoumat názory obyvatelstva České republiky na možné riziko ohrožení biologickými zbraněmi a zjistit, zda se populace orientuje v základních otázkách dané problematiky. Současně jsem porovnávala, zda se liší názory a úroveň informovanosti ve věkových skupinách osob produktivního věku a seniorů. Použila jsem metodu dotazování pomocí anonymního dotazníku s dvaceti jedna otázkami. Vybraný vzorek tvořilo dvě stě respondentů. Tento celek byl dále rozdělen na dvě skupiny. První skupinu tvořilo sto respondentů z řad osob v produktivním věku, druhou skupinu zastupovalo sto respondentů z řad seniorů. Na základě získaných výsledku jsem zjistila, že problematika biologických zbraní je spíše podceňována a že se názory při porovnání obou skupin nijak zvláště neliší. Dále analýza získaných dat ukázala, že úroveň informovanosti v základních otázkách problematiky je v populaci nízká a že obyvatelstvo zároveň nemá dostatečné informace o tom, jak by mělo postupovat v případě podezření na útok způsobený biologickými zbraněmi. Rozdíly v informovanosti populace dle věkových skupin se nepotvrdily. Výzkum rovněž ukázal, že respondenti mají pocit, že nemají k dispozici dostatek informačních zdrojů, které by jim problematiku biologických zbraní blíže osvětlily. Na základě získaných informací jsem sestavila brožuru, která nabídne základní informace o biologických zbraních a o tom, jak by se člověk v případě podezření na ohrožení měl zachovat. Rovněž přikládám návrh možné realizace projektu a distribuce příručky.
|
|
Ochrana území obce s rozšířenou působností při vzniku zvláštní povodně
PROISL, Ivo
Tato bakalářská práce se zaměřuje především na ochranu obyvatel před účinky zvláštní povodně a částečně je v práci využito zkušeností z přirozených povodní z let minulých. Ochrana před zvláštní povodní je v této práci převážně vztažena na území města Český Krumlov {--} obce s rozšířenou působností, ležící pod vodním dílem Lipno. V kapitole, věnující se současnému stavu, jsou vypsány povodně, k nimž došlo v uplynulých letech, další část se zabývá podklady pro vymezení záplavových území a území ohrožených zvláštní povodní, popisuje základní činnosti povodňových orgánů a vlastníků vodních děl. V další podkapitole současného stavu je shrnuta základní charakteristika vodního díla Lipno a složek IZS na území ORP Český Krumlov. Jedním z cílů této práce bylo vyhodnocení úrovně informovanosti a znalostí občanů, dalším cílem bylo prověření propracovanosti jednotlivých podkladů a vyhodnocení rozsahu následků zvláštní povodně pod již zmíněným vodním dílem. Výsledky znalostí byly získávány z vyplněných dotazníků a vyhodnoceny pomocí grafů. Ke zhodnocení propracovanosti jednotlivých opatření byla využita metoda kvalitativního výzkumu, pro stanovení rozsahu zvláštní povodně byly porovnávány plánované počty evakuovaných obyvatel s počtem evakuovaných při přirozené povodni v roce 2002. Získané výsledky ukázaly, že je stávající dokumentace dostatečně propracována, je však potřeba nezapomínat na její průběžnou aktualizaci. Dále bude v budoucnu nutno zlepšit informovanost veřejnosti. Další výsledky potvrdily, že rozsah ohroženého území zvláštní povodní je značný a nesrovnatelně větší než v případě povodně přirozené.
|